|
|
Význam a přínos kontaktu kůže na kůži v péči o těžce a extrémně nedonošené novorozence
NEJDROVÁ, Tereza
Úvod: Termín "skin to skin kontakt" je označení pro metodu kontaktu mezi matkou a jejím dítětem. Již časný kontakt novorozence s matčinou kůží v nejkratší době po narození má velmi pozitivní účinky pro novorozence ale i samotnou matku. Ve většině porodnicích je novorozenec ihned po porodu položen na nahé břicho nebo hrudník matky, aniž by byl osušen. Tato metoda příznivě působí na psychické a fyzické potřeby novorozence. Děti jsou spokojenější, méně pláčou, přibývají rychleji na váze, stabilizuje se jejich tělesná teplota, srdeční frekvence a dýchání. Také má význam pro jeho rodiče. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo identifikovat, jaký vliv má metoda skin to skin na termoregulaci, laktaci, psychické a fyzické potřeby u novorozence a také u matky. Druhým cílem bylo zjistit, jaké existují možnosti podpory kontaktu skin to skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Posledním cílem bylo odhalit, jaké důvody nejčastěji brání poskytovat kontakt skin ti skin u těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Metodologie: Výzkumná část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, pomocí hloubkového a polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami z neonatologického oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2022. Následně byly doslovně přepsány v textovém editoru Microsoft Word a poté byla provedena kvalitativní analýza dat a kategorizace v analytickém nástroji ATLAS.ti. Rozhovory byly rozděleny do čtyř kategorií a následných podkategorií. Veškerá data jsou znázorněna v přehledných schématech u jednotlivých kategorií. Výsledky: Na základě získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že metoda skin to skin kontaktu má více benefitů než rizik, které by bránily k rozvoji vazby rodič-dítě. V současné době důvodů a potencionálních rizik, které by bránily kontaktu skin to skin rapidně ubylo. Z výzkumné šetření vyplývá, že nejzávažnějším rizikem stále zůstává nestabilní stav novorozence. Důležitá je spolupráce ošetřovatelského týmu a rodičů novorozence. Pokud by dítě nemohlo být klokaněno, existují alternativní metody, které napomáhají k vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem. Ošetřující personál dovoluje klokanit otcům, pokud matka není, kvůli svému zdravotnímu stavu, schopna. Závěr: Z výsledku vyplývá, že metoda kůže na kůži snižuje u dětí pláč a stres. Novorozenci jsou klidnější a lépe spějí a prospívají. Tato metoda také posiluje vzájemnou vazbu mezi matkou a novorozencem. Nedonošení novorozenci bývají uloženi do inkubátorů, napojení na monitory a hadičky, často i s podporou dýchání. Všechny tyto faktory vyvolávají u rodičů často pocit viny, selhání, zklamání či osamocení. Je důležité umožnění podílet se na péči o jejich novorozence. Tím získávají i informace o zdravotním stavu dítěte. Při klokánkování se prohlubuje citová vazba. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o nedonošené novorozence, dále v rámci celoživotního vzdělávání dětských sester a v rámci výuky v oboru Pediatrické ošetřovatelství. Výsledky také budou prezentovány v článku časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné diplomové práce bylo zjistit informovanost o systému dětské paliativní péče se zaměřením na novorozenecké období a porovnat názory zdravotnických profesionálů na systém paliativní péče v neonatologii. Cílem výzkumné části bylo také zhodnotit připravenost ošetřovatelských profesí na spolupráci s veřejností v oblasti péče o nedonošené novorozence v závěru života. V teoretické části jsou uvedeny současné poznatky z oblasti perinatální paliativní péče. Dále teoretická část mapuje současné vědění o možnostech podpory a dalším vzdělávání zdravotnických profesionálů a vymezuje možnosti rozloučení se s dítětem po perinatální ztrátě. V empirické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumného šetření pomocí standardizovaných hloubkových individuálních rozhovorů s dětskými sestrami v pěti perinatologických centrech v České republice.
|
|
|
Podporující péče u předčasně narozených novorozenců s psychologicko-etickými aspekty
TOMANOVÁ, Věra Veronika
Diplomová práce, respektive její teoretická část, seznamuje s oborem neonatologie, konkrétně se specifikací předčasně narozených novorozenců s ohledem na podporující péčí o ně. V práci jsou představeny základní pojmy v neonatologii, systém neonatologické péče, včetně potřeb předčasně narozených novorozenců, které jsou součástí každodenního ošetřovatelství. V návaznosti na výše uvedené kapitoly je v práci popsána nejen samostatná podporující ošetřovatelská péče, ale i možnosti psychosociální péče v neonatologii. Pro komplexnější představení problematiky předčasně narozených novorozenců zahrnuje diplomová práce také poznatky týkající se etických otázek v neonatologii a uvedení některých organizací v České republice, které jsou nedílnou součástí podporující péče. Vypracovaná práce by měla odpovídat svým charakterem programu Ošetřovatelství, konkrétně Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech - modul pediatrie. V empirické části diplomové práce byl použit kvalitativní výzkum metodou dotazování. Ačkoliv je tento vědecký přístup náročnější z časového hlediska, považovala autorka tuto metodu vzhledem ke zvolenému tématu za smysluplnější a přirozenou, poněvadž se týká podpory života těchto dětí a jejich rodin. Předčasně narození novorozenci jsou jedineční, ovlivňující a obohacující lidské bytí jako takové. Cílem práce bylo zaprvé zjistit, jak je podporující péče u předčasně narozených novorozenců vnímána poskytovateli, zadruhé zveřejnit úvahy poskytovatelů podporující péče vůči předčasně narozeným novorozencům v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření bylo uskutečňováno v souvislosti s výše uvedenými cíli, které mají pro autorku význam a cennou hodnotu. Výsledky práce: Informanti se domnívali, že společnost neměla dostatek informací o poskytovaných službách. Téměř všichni oslovení spolupracovali na nějakém výzkumu či projektu. Dotazovaní jako poskytovatelé služeb uznávali připomínky od klientů. Oslovení měli zájem o zlepšení či zdokonalení služeb. Zároveň všichni specifikovali mnoho faktorů a obtíží, které ztěžují činnost. Informanti konkretizovali zahraniční zkušenosti. Dotázaní se cítili dostatečně ohleduplní. Taktéž vyjádřili upřímně vlastní rezervy při profesi. Oslovení zaujímali převážně partnerský a jemný přístup k předčasně narozeným dětem a rodinám. Poskytovatelé služeb patřičně odůvodnili konkrétní přístup ve výpovědích. Informanti vyjádřili vlastní respekt k předčasně narozeným dětem a rodinám s konkrétním odůvodněním. Nejvíce byl zastoupen respekt poskytovatelů k potřebám rodiny, biorytmu dítěte, přirozenosti, intuici a osobnímu tempu dítěte. Na práci lze nahlížet jako na zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost, která by mohla zkvalitnit současnou praxi. Na základě představení dané problematiky prostřednictvím diplomové práce autorka vydala průvodce týkajícího se předčasně narozených novorozenců.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s hrozícím předčasným porodem
Trtková, Eliška ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Šmatláková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku předčasných porodů a ošetřovatelskou péči o ženu, u které hrozí předčasný porod. Práce se skládá z teoretické a klinické části. V teoretické části práce je popsán průběh těhotenství, příčiny, rizika, diagnostika a terapie předčasného porodu a dále charakteristika nedonošených novorozenců. Poslední kapitolou teoretické části je psychologie těhotné ženy s hrozícím předčasným porodem. Klinická část je zpracována ve formě kazuistiky a pro její zpracování je využita metoda ošetřovatelského procesu dle Marjory Gordonové. Práce se dále zabývá vznikem ošetřovatelského procesu, jeho historií a stanovením ošetřovatelských diagnóz. Dále je popsána charakteristika ošetřovatelského modelu zdraví a domén použitých pro práci. V kazuistice je uvedena anamnéza těhotné ženy, průběh hospitalizace a stanovení aktuálních a potencionálních ošetřovatelských diagnóz. V závěru práce je popsán průběh porodu naší pacientky a stav novorozence. Klíčová slova: ošetřovatelská péče, předčasný porod, těhotenství, nedonošený novorozenec
|
|
|
Vliv alternativních způsobů podávání výživy na kojení nedonošených novorozenců narozených ve 30.-35. týdnu gestace.
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývala nástupem plného kojení u nedonošených dětí a zjištěním možného vlivu alternativních způsobů podávání výživy na kojení u nezralých novorozenců. Na základě studia literatury byly stanoveny výzkumné otázky, které měly za cíl zjistit, v jakém gestačním týdnu nastupuje plné kojení u nedonošených a do jaké míry ovlivňují alternativní způsoby podávání výživy nástup plného kojení u nedonošených dětí. Dále měly také zjistit, zda dokrmování kojeneckou lahví skutečně vede k neúspěšnému kojení. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním bylo zjistit, v jakém gestačním týdnu nastupuje plné kojení u nedonošených dětí, za předpokladu, že matka má dostatek mateřského mléka. Druhý cíl zjišťoval, do jaké míry ovlivňují alternativní způsoby podávání výživy nedonošených nástup plného kojení, za předpokladu, že matka má dostatek mateřského mléka. Třetím cílem bylo zjistit, zda dokrmování kojeneckou lahví skutečně vede k neúspěšnému kojení. Pro dosažení cílů diplomové práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl prováděn ve dvou skupinách respondentů, a to u nedonošených novorozenců a jejich matek. U každé skupiny respondentů jsem zvolila jinou techniku výzkumu. Pro výzkumné šetření u nedonošených novorozenců jsem zvolila strukturované pozorování. U výzkumného šetření mezi matkami nedonošených dětí jsem zvolila polostandardizovaný rozhovor.
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
|
|
|
Časná enterální výživa u nedonošených dětí do 1500 gramů
KOVANDOVÁ, Klára
Tato diplomová práce má nastínit současnou strategii časné enterální výživy u novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů na specializovaném pracovišti, neonatologii v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření v diplomové práci je zaměřeno na posouzení úrovně realizace současných doporučení pro zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí. V teoretické části diplomové práce se snažíme popsat, co zahrnuje péče o dítě narozené před termínem. Následují kapitoly odlišností nedonošeného novorozence ve vztahu k výživě. Výživa novorozence s velmi nízkou porodní hmotností je zajištěna ihned po narození parenterální cestou. Ale současná praxe jednoznačně preferuje zahájení enterální výživy již v prvních hodinách po narození těchto dětí. Cílem této strategie, tedy započetí enterální výživy ihned jak to dovolí průběh poporodní adaptace je zcela nahradit co v nejkratší době výživu parenterální. Cílem diplomové práce je popsat současnou praxi v zavádění enterální výživy u novorozenců porodní váhy pod 1500 gramů na specializovaném neonatologickém pracovišti a identifikovat nejvýznamnější odlišnosti od současných doporučení pro tuto oblast péče. Vzhledem ke stanovenému cíli byl pro tuto diplomovou práci použit výzkum kvantitativního šetření. Pro získání dat, k vytvoření výzkumu, byla použita metoda sekundární analýza dat ošetřovatelské dokumentace našeho výzkumného souboru. Kvantitativním výzkumem se snažíme zdůraznit nedostatky v zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí pod 1500 gramů za období roku 2012 a 2013. Sekundární analýza dat proběhla v období mé odborné praxe v prostoru neonatologického oddělení v Nemocnici Českých Budějovic a.s. Data potřebná pro tento výzkum byla systematicky zapisována do předem vytvořené tabulky v počítačovém programu Microsoft Excel. Po zanesení veškerých potřebných dat do tabulky, byly následně vytvořeny grafy, které vyjadřují reálnou situaci zkoumané problematiky. Po identifikaci nejvýznamnějších odlišností od současných doporučení pro tuto oblast péče, budou nedostatky následně poskytnuty oddělení neonatologie v Českých Budějovicích, pro budoucí zlepšení strategie zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí v této váhové kategorii, bylo sepsáno Desatero praktických doporučení k optimalizaci enterální výživy nedonošených novorozenců pro zdravotní sestry pracující na novorozenecké RES a JIP. Výzkumný soubor tvořil 139 respondentů (novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů). Tento soubor tvoří nedonošení novorozenci narozeni od 1.1. 2012 do 31.12. 2013, tedy v období dvou let.
|
|
|
Spolupráce neonatologických sester a rodičů nedonošených novorozenců v perinatologických centrech ČR.
MEDONOSOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje problematice předčasně narozených dětí. Zabývá se hlavně spoluprácí neonatologických sester pracujících v perinatologických centrech a rodičů zde hospitalizovaných nedonošených novorozenců. Byly stanoveny následující 3 cíle práce: 1. Zmapovat úroveň spolupráce a podpory rodičů a jejich zapojování do péče o nedonošeného novorozence v perinatologických centrech ČR. 2. Zjistit priority a očekávání rodičů nedonošených hospitalizovaných dětí. 3. Zjištěnými výsledky přispět ke zlepšení vzájemného vztahu zdravotník - rodiče nedonošeného novorozence. K dosažení výše uvedených cílů práce byla v empirické části použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden v perinatologických centrech ČR pomocí dotazníků pro zde pracující neonatologické sestry. Kvalitativní výzkum byl uskutečněn metodou dotazování za použití individuálního tematického polostandardizovaného rozhovoru s matkami nedonošených dětí. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty všem spolupracujícím perinatologickým centrům a mohou být použity ke zlepšení kvality vzájemné spolupráce mezi neonatologickými sestrami a rodiči nedonošených dětí.
|
|
|
Rozumí ženy rizikům spojeným s předčasným porodem?
CRHOVÁ, Tereza
Rozumí ženy rizikům spojeným s předčasným porodem? Hlavním zdrojem informací budoucích maminek jsou prenatální poradny, kde by se měly dozvědět o rizicích předčasného porodu a hlavně jak reagovat v případě potíží. Teoretická část práce shrnuje poznatky o předčasném porodu, jeho rizicích, příčinách, diagnostických a terapeutických možnostech, ošetřovatelské péči a důsledcích pro novorozence. Praktická část je zaměřena na informovanost těhotných žen a zhodnocení kvality informací ženami, které předčasně porodily. Ke zpracování problematiky byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Kvantitativní část proběhla formou dotazníku, určeného ženám v prenatálních poradnách. Kvalitativní část proběhla formou polostrukturovaného rozhovoru se ženami, které předčasně porodily. Stanoveno bylo 6 cílů a s nimi související hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy informovány o problematice a zda ženy, které předčasně porodily, byly v prenatálních poradnách o problematice dostatečně informovány. Dalším cílem bylo vytvoření edukačního materiálu pro matky, týkajícího se rizik spojených s předčasným porodem a pro porodní asistentky, týkajícího se edukace matek v dané oblasti. Všechny cíle byly splněny. Potvrdila se hypotéza předpokládající informovanost o rizikových faktorech, taktéž hypotéza předpokládající informovanost o projevech hrozícího předčasného porodu, i hypotéza předpokládající informovanost o důsledcích předčasného porodu pro novorozence. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro porodní asistentky, které mohou téma zařadit do předporodní přípravy a také jako inspirace pro vytvoření edukačních materiálů pro budoucí matky.
|
host ::
RSS.